Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

d) Perspektivy teologie Eucharistie

Eucharistie jako svátostná památka smrti na kříži
 „To čiňte na mou památku“ (1Kor 11,24s;  Lk 22,19).
Památka – (anamnesis, memoria, zikkaron) – minulost, přítomnost, budoucnost – viz heslo ve slovníku biblické teologie.

Aktuální přítomnost Ježíšova v Eucharistii
Poslední večeře – anticipace kříže – ve svátostné památce se církvi dává Ježíš sám. Ne pouze připomínka, ale přítomnost Ježíše Krista v Duchu svatém.

Reálná přítomnost v eucharistických znameních
Ježíš se identifikuje s chlebem a vínem – (Jan 6,54-57).
Poněvadž lidství Ježíšovo je reálným symbolem boholidské komunikace, také eucharistie je reálným symbolem boholidské komunikace, totiž společenstvím s Trojjedinným Bohem, který je pro člověka věčným životem. Kdo přijímá hodně Tělo Kristovo, stává se přítelem Božím (Jan 15,15;  17,3. 22-26).

Účinek Eucharistie: nový život, smíření, nová smlouva.
Ježíš interpretoval při poslední večeři svou smrt v duchu Iz 53,10: „aby položil svůj život v oběť za vinu“ všech. Eucharistie je novou smlouvou uzavřenou v Kristově krvi – předobraz najdeme v Ex 24,5-8 – sjednocení smluvních partnerů – Hospodina a lidu pokropením krví. Ježíš je ovšem prostředníkem nové smlouvy – Žid 9,11-15. Tridentský koncil nazývá Eucharistii obětí prosby a smíru, ovšem nemá na mysli nějakou novou smírnou oběť, nýbrž pouze svátostnou aktualizaci jediné oběti Kristovy na kříži.

Žádné komentáře:

Okomentovat