Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

b1) Poslední večeře mezi minulostí a budoucností Ježíšovou

Jaká byla Ježíšova účast na společném jídle? Za svého života Ježíš jí s hříšníky, po vzkříšení s Jedenácti. Ježíš byl Žid, proto se musíme podívat na význam židovského jídla.
Každá židovská hostina byla jakousi liturgií – otec rodiny předsedal, žehnal chléb, vzdával díky, lámal ho a rozděloval spolustolovníkům, pak následovalo vlastní jídlo. Nakonec jídla žehnal kalich, napil se a podával ho dalším. Na žehnání chleba i kalicha všichni říkali AMEN. Sdílet společný stůl pro Židy znamenalo vstupovat do proudu Božího požehnání a uskutečňovat společenství života. Spolustolovníci se pak spojovali s Bohem i mezi sebou navzájem – neměli mít účast na stole hříšníků (Žl 1,1). Proto kritizovali Ježíše: „stýká se s hříšníky a jí s nimi“.

Ježíš jí s hříšníky
Význam Ježíšova společného jídla s hříšníky – byla to výzva zvyklostem – v Ježíši už skutečně přišlo Boží království. Ježíš ukazuje konkrétně všeobecné odpuštění, které ohlašovali proroci – povolání všech lidí, nikdo není vyloučen z účasti na eschatologické hostině (Iz 25,6).
Poslední večeře s tím velmi souvisí – je to dovršení a vysvětlení Ježíšova jednání.

Vzkříšený jí s Jedenácti
Neméně významné jsou jídla vzkříšeného s apoštoly. V evangeliu najdeme 3 (Lk 24,13-35;  Mk 16,14  „Když byli u stolu“;  Jan 21,9-14). Nejde zde jen o to, aby Ježíš přesvědčil apoštoly o skutečnosti vzkříšení a tak upevnil jejich váhavou víru. Tato jídla mají ukázat vzkříšeného jako toho, který je přítomen mezi učedníky v gestu velikonoční hostiny.  Zvláště tu je v epizodě Emauzkých učedníků. Lámání chleba je zde symbolickým vyjádřením přítomnosti i nepřítomnosti – v tom gestu ho poznávají, ale nemohou se k němu přiblížit, než když vírou přijmou jeho Slovo.
Jíst a pít se Zmrtvýchvstalým není jen biologickým důkazem vzkříšení, ale je to spíš znamení nového společenství se Zmrtvýchvstalým (Sk 10,40-43).

Žádné komentáře:

Okomentovat