Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

b) Biblicko-teologický základ.

Když mluvíme o svátosti kněžství, musíme najít biblické odkazy, které nám pomohou pochopit povahu kněžství Ježíše Krista. Mluví se o trojím úřadě Kristově: kněžském, prorockém, pastýřském nebo královském – viz hesla kněz, prorok, král ve Slovníku biblické teologie od Léon-Dufoura. Tyto tři pojmy spolu souvisejí. Žádný z titulů nevystihuje sám dokonale Kristovo poslání a osobnost. SZ rozlišoval mezi zprostředkovatelským úkolem krále a kněze, mezi kněžími a proroky a vedl k pochopení celku. Ježíš spojuje ve své osobě všechny rozličné způsoby prostřednictví. Ježíš přináší spásu nakolik je kněz, ale také prorok a král. Je jediným opravdovým prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Také církev sdílí tuto trojí službu v liturgii, je prorockým hlasem, když učí a je pastýřem, když vede svěřené lidi.. V Kristu jsou tyto tři funkce úzce spojeny. Nebudeme si zde všímat starozákonních míst, spokojíme se s Novým zákonem.
Prorocký úřad Ježíšův.
Marek, Matouš a Lukáš nikdy nepřisuzují přímo Ježíšovi titul prorok. Vyskytuje se ale u nich konstatování, že v očích lidu je Ježíš prorok (Mk 6,14 nn; 8,28;  Mt 16,14; Lk 7,16). Evidentně je zachován fakt, že zástupy lidí uznávaly Ježíše jako proroka. Matouš, Marek a Lukáš nepřímo uznávají Ježíše jako nejvyššího proroka. Prorocké poslání Ježíše Krista převyšuje poslání ostatních proroků. Příkladem je scéna při křtu Páně (Mk 1,9 nn) nebo proměnění Páně, kdy Ježíš rozmlouvá s Mojžíšem a Eliášem (Mk 9,2 nn). Tito evangelisté dosvědčují, že Ježíš si je vědom svého významu a poslání. Starozákonní proroci končili své výroky obratem: „...je výrok Hospodinův“. Naproti tomu Ježíš říká: „já jsem ...“ nebo „zde je někdo víc než chrám“ nebo „Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou“ (Mk 2,28). Zde se ukazuje jaký má Ježíš vztah k tomu, který vysílá proroky.
Ježíšovo kázání je v něčem skutečně podobné kázání proroků i když je převyšuje. Prorocké kázání je tvrdé, ale osvobozující. Ježíšovo poselství je příbuzné s poselstvím proroků, ale on je přesahuje, jeho nadřazenost je potvrzena jeho mocí. V jeho slově a skutcích se zjevuje království Boží. Prorok je vždy nepohodlný politické moci. Ježíšovo hlásání má pro něj důsledky, i ve své smrti Ježíš je podobný pronásledovaným prorokům: „není možné, aby prorok zahynul mimo Jeruzalém“ (Lk 13,33). Ježíš je nositelem prorockého úřadu, protože si je vědomý svého poslání, je působení je podobné působení proroků, své poslání potvrzuje svou smrtí.

Žádné komentáře:

Okomentovat