Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

6. Hlavní věroučná tvrzení týkající se svátostí in genere

a) Objektivní účinnost svátostí
Církev ji hlásá proti donatistům, valdenským, albigenským, katarům a dalším, proti Wyclifovi, Husovi a následovníkům (ES 1262).
Tvrdí se, že platnost svátosti nezáleží na osobní hodnosti udělovatele – (zda je hoden – sám ve stavu milosti). Zlý kněz, pokud má úmysl udělit svátost a dělá to, co dělá obvykle církev – platně uděluje svátost.

b) Florentský koncil roku 1439
existuje 7 svátostí nové smlouvy
konstatuje se analogie svátostí k přirozenému životu člověka
zmiňují se tři momenty strukturální (ES 1312):  1. materie;  2. forma;  3. osoba udělovatele, která  má úmysl dělat to, co dělá církev
mluví se o nezrušitelném znamení u 3 svátostí.

c) Tridentský koncil
Ve svém dekretu o svátostech definoval vše, o čem už jsme mluvili.
Proti Lutherovi koncil tvrdí, že svátosti nejsou ustanoveny Kristem jen proto, aby posilovaly víru.

d) Vatikánský koncil
LG 11., SC 5-10, 14, 47s

Žádné komentáře:

Okomentovat