Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

1.2. Teologie jako věda

Opíráme se o termín „věrouka“ a nyní jsme se dostali k jeho druhé části. Jedná se o „nauku“, což je starší termín pro vědu. Teologii považujeme za vědu i když je vědou specifickou, právě proto, že počítá s vírou. Věda je od slovesa vědět. Je to soubor toho, co víme, co je ověřeno, co není pouhým předpokladem nebo domněnkou. Věda je uspořádaný soubor tvrzení na dané téma. Ovšem tvrzení sama o sobě nepostihují vědeckou disciplínu. Ve vědě je třeba vymezit termíny – pojmy, proto věda definuje skutečnosti. Každá věda obsahuje výroky. Některé jsou dokazatelné, ale některé nejsou uvnitř této vědy dokazatelné. Proto se každá disciplína opírá o související nebo pomocné obory. Stejně i dogmatická teologie má pomocné obory. Ovšem každá věda má některé výroky, které nelze dokázat nikde, ani za pomoci jiných disciplin. Z tvrzení, axiomů a definic věda formuluje své závěry.
Z tohoto hlediska se teologie nevymyká z celku věd. Teologie sice počítá s vírou, ale přesto je organickou součástí vědy. Základní pravdy víry – zjevené pravdy jsou v teologii ve funkci axiomů a definic. Teologie o sobě právem prohlašuje, že je vědou. Námitky, že vědou není, stojí na tom, že v každé vědě se prý dá vše dokázat. Ovšem v každé vědě jsou definice a axiomy, které se nedokazují. Základy teologie jsou sice opřeny o víru, nedají se nahlédnout intelektuálně, ale od těchto základů se odvíjí soubor tvrzení získaný vědeckým způsobem.
Tvrdíme, že teologie splňuje požadavek vědeckosti, který spočívá v jistotě. Hypotézy se stávají součástí vědeckého systému jen tehdy, pokud jsou úspěšnou aplikací ověřeny. Teologie patří mezi vědní obory, jejichž předmětem jsou skutečnosti přesažné, není je možné ověřit například laboratorně. Svou vědeckou jistotu čerpá z jistoty slov Boha, který se nemůže mýlit ani lhát.
Ještě jinak: Dvacáté století otřáslo „vědeckou jistotou“ přírodních věd. Neexistuje dnes všeobecný souhlas o tom, co vlastně je věda. Dnes je těžké stanovit jasná kriteria, která by platila pro všechny vědecké disciplíny a která by říkala, co je vědecké a co ne. Není to  iracionální chaos, jen vidíme, že skutečnost je složitější, než se zdálo na konci 19.století. Proto je dnes zřejmé, že teologie právem patří mezi vědy. Musí ovšem odpovídat určitému standartu, musí splňovat určitá kriteria: 1. Východiska teologie jsou pojmenovatelná a přístupná i přesto, že nemusí být osobně přijatelná pro všechny účastníky vědeckého diskurzu. 2. Musí být přesně definován předmět teologie: skutečnost dějinného Božího zjevení v Ježíši Kristu. 3. Musí být použita metodologie všeobecně aplikovatelná, ověřitelná a transparentní. 4. Musí být zajištěna koherence, soudržnost a uspořádanost jednotlivých teologických závěrů mezi sebou i se svými východisky. Jestliže se dodrží tato kriteria, právem můžeme teologii považovat za vědu. Není pouhým interním vysvětlením víry církve, která spočívá na neověřitelných, subjektivních základech, ale je ve svém celku příspěvkem k otázce, kterou se vlastně do jisté míry zabývají všechny vědy: Co je člověk a co je pro něho dobré?

Žádné komentáře:

Okomentovat